Cíle:

Šavarin Caram - potenciální ložisko diamantů výsledkem plášťového diapirizmu?
K výskytům platiny a paladia v bazických horninách Mongolska
Vysoce alkalické magmatickéhorniny urtit-ijolitové řady v Mongolsku
Původ ultra-alkalických hornin a karbonatitův rámci zemské kůry Mongolskat
Možnosti získávání Ti minerálů ze zbytkových frakcí Au, Ag, Cu, Sn rud
Zlato na Tsagaan Uul
Vzácnoprvkové pegmatity v severovýchodním Mongolsku
Nb-Ta bohaté granity a ongonity nesoucí Nb-Ta-Li mineralizaci
Meteority pádových polí pouště Gobi v jižním Mongolsku
Problematika vyhledávání pitné a průmyslově využitelné vody v Mandal Gobi
Enviromentální rizika spojená s těžbou rud na území Mongolska
Paleontologie dinosauřích "bad lands" pouště Gobi

Plánované výzkumy v rámci projektu Mongolsko 2003

Šavarin Caram- potenciální ložisko diamantů výsledkem plášťového diapirizmu?

Jindřich Kynický, Michal Slavík

Cíl projektu: Komplexní výzkum potenciálního ložiska diamantů s využitím nejmodernějšího terénního i laboratorního vybavení.

Abstrakt:

Z centrálního Mongolska-oblasti Šavarin Caram bylo popsáno vulkanické centrum, které obsahuje i kimberlitové diatremy.

Dle prvních prací se jedná o kimberlity jedinečného složení, blízkého diamantovým kimberlitům v Jakutsku na Sibiři, kde geolog V. S. Sobolev předpokládal jejich přítomnost již v roce 1928 na základě podobnosti geologické stavby východní Sibiře a Jižní Afriky.

První ruské diamanty byly nalezeny již v roce 1949 v náplavech řeky Vilnuj. Krátce poté byla objevena i primární ložiska. Téměř současně byla zahájena i jejich těžba. Trvalo 15 let, než se začaly objevovat i větší kameny. Podobná situace by se mohla opakovat i zde.

Bude vyhotoven komplexní průzkum a odběr vzorků z jednotlivých kimberlitových sopouchů. Rovněž v terénu proběhne rozsáhlé šlichové mapování a z odebraných vzorků budou získány detailní chemické analýzy. Pro kimberlity je charakteristická přítomnost xenolitů vysoce metamorfovaných ultrabazických hornin, původem z hloubek i přes 200km. Tato fakta potvrzuje i přítomnost minerálů vznikajících za vysokých PT podmínek-zejména granátu (pyropu), spinelů a diamantů.

Dosažené výsledky budou porovnány s reprezentativními daty z dalších kimberlitů doprovázených diamanty v podobném geotektonickém prostředí. Vyskytují se v Jakutsku, j. Africe a Kongu.

zpět

K výskytům platiny a paladia v bazických horninách Mongolska

Michal Slavík, Zbyněk Buřival

Cíl: Ložiskový průzkum ofiolitových hornin se zaměřením na kovy skupiny platinoidů.

Abstrakt:

Bazické horniny často vystupují v pruzích ofiolitových hornin v rámci celého území Mongolska, a to na hranicích jednotlivých mikrodesek, které při dávných kolizích s Asií zabudovaly do své stavby i oceánskou kůru, která je obklopovala a vytvořily tak geologickou stavbu Mongolska, jak ji známe dnes. Tyto horniny v sobě ukrývají jak řadu nezodpovězených otázek, tak značný ložiskový potenciál (platina, paladium, ytrium, chrom, nikl atd.).

Již v průběhu předešlých expedic jsme se na území Mongolska setkali s kovy ze skupiny platinoidů z bazických hornin-pravděpodobně ofiolitové sekvence. V letošním roce bychom rádi zpracovali detailní ložiskový průzkum ofiolitových hornin se zaměřením právě na kovy ze skupiny platinoidů, zejména pak platiny a paladia.

Globální nabídka platiny by měla být letos již třetí rok za sebou nižší než spotřeba a poptávka po paladiu překročí nabídku již pátý rok v řadě. Vyšší spotřeba platiny především ze strany šperkařství a automobilového průmyslu překročí letos nabídku o více než 250 tisíc uncí.

Vzhledem ke stále přísnější legislativě na ochranu ovzduší musí oba kovy využívané na výrobu katalyzátorů nakupovat hlavně automobilový průmysl.

Elasticita poptávky v tomto případě neplatí. To se odráží v nárůstu poptávky na rekordní úroveň 5,69 milionů uncí, zatímco nabídka dosáhne jen 5,41 milionů.

zpět

Vysoce alkalické magmatické horniny urtit-ijolitové řady v Mongolsku

Jindřich Kynický, Michal Slavík

Cíl: Zařadit pomocí kompletní minero-petro-chemické klasifikace severomongolské vysoce alkalické magmatické horniny urtit-ijolitové řady a pomocí získaných analytických dat zkoumaných hornin potvrdit nebo vyvrátit nově přijímané názory o bezprostřední vazbě ijolitů na starou konsolidovanou kontinentální kůru.

Abstrakt:

V rámci geologické stavby Mongolska, vystupují, v několika vyčleněných pruzích, horniny výrazně rozdílného stáří. Dle našich nejnovějších hypotéz se jedná o 6-8 mikrokontinentů jejichž stáří klesá od severu k jihu.

Naše pozornost bude soustředěna převážně na nejstarší strukturu známou Bajkalidy. Tento má stáří přes 550 milionů let a jeho severní hranici tvoří Bajkalský rift, na nějž je vázáno i nejhlubší jezero světa-Bajkal.

Průzkumné práce budou probíhat na straně jedné v hornatém Buseingolském pásmu, které se rozkládá v západním křídle Murenské antiklinály v zóně Sangilenských zlomů, na straně druhé se soustředíme na Beltezin-Arasanské pásmo, pravděpodobně tvořené několika intruzivními, převážně plutonickými masivy.

Poněkud snazší bude situace v případě Beltesin-Arasanského pásma. Toto se rozprostírá v lépe přístupné oblasti a je částečně geologicky zhodnocené. Masívy alkalických hornin zmíněného pásma se vyskytují ve vápencích a dolomitech pozdně prekambrického až ranně kambrického stáří. Z řady zjištěných masívů své úsilí maximálně soustředíme na Dučingolský, Overmaratgolský a Beltesingolský masív.

zpět

Původ ultra-alkalických hornin a karbonatitů v rámci ne zcela konsolidované zemské kůry Mongolska

Jindřich Kynický, Zbyněk Buřival

Cíl: Na základě nových terénních geologických prací, mineralogických, geochemických a petrologických studií bychom Vám rádi předložili dlouhodobý projekt, který má rozhodující vliv pro správné porozumění pohybům litosferických desek a magmatickým procesům probíhajícím při vzniku Euroasie

Abstrakt:

Vlastní projekt je orientován na geochemickou charakteristiku geneticky významných hornin alkalických komplexů v Mongolsku. Z výsledků analýz vyplyne, zda-li pocházejí ze spodní části zemské kůry, či jejího pláště. Potřebný studijní materiál bude již potřetí a naposled odebrán, z méně přístupných oblastí Mongolska. Terénním studiem byla prokázána určitá příbuznost mezi komplexy alkalických hornin ČR (pro detailní studium byly vybrány 4 celky) a Mongolska (kde byl zvolen stejný počet). V rámci vybraných komplexů je popsána karbonatitová afinita, avšak karbonatity se v řadě používaných parametrů výrazně liší (na jedné straně extrémně vysoké obsahy REE, na straně druhé negativni Nb, Ta anomálií) od karbonatitů, přináležejících k formacím starých štítů. Řešení dané problematiky je předmětem studia dvou DP, kteří se specializují na výzkum alkalických hornin a karbonatitů v uvedených dvou státech. Dosavadní studie budou dále rozvinuty v disertační práci.

zpět

Možnosti získávání vzácných prvků ze zbytkových frakcí po gravitační úpravě Au, Ag, Cu, Sn rud

Ondřej Jaroš, Zbyněk Buřival

Cíl: Navrhnout možnosti získávání Ti-minerálů ze zbytkových frakcí po gravitační úpravě Au, Ag, Cu, Sn rud.

Abstrakt:

V Mongolsku se na mnoha místech těžily a těží vzácné a barevné kovy, jak z primárních, tak i ze sekundárních ložisek. Těžký podíl, který po těžbě zůstává, však ještě stále obsahuje mnoho zajímavých užitkových nerostů jako jsou granát, rutil, ilmenit, magnetit, titanit, zirkon, monazit a jiné. Tyto mohou být namísto bezúčelného skládkování dále využity pro získávání Ti, REE, Zr, Sc, Y a mnoha dalších, což může být ekonomicky poměrně efektivní, neboť surovina je již v mnoha případech odseparována od hlušiny a leží volně na haldách. Bude se jednat o navržení správných technologických postupů (flotace, loužení, atd) pro dané minerální asociace na jednotlivých ložiscích.

zpět

Zlato na Tsagaan Uul

Ondřej Jaroš, Zbyněk Buřival

Cíl : Naším cílem bude podbrobně prozkoumat mineralogii a genezi tohoto zajímavého ložiska.

Abstrakt:

Zlaté ložisko Tsagaan Uul se nachází zhruba 350 km západně od Ulaan-Baataru. Lokalitu jsme již navštívili v roce 2000, ale z důvodu značného časového vytížení jí nebyla věnována patřičná pozornost. Ložisko je velice zajímavé hned ze dvou hledisek : 1, Obsah zlata je zde údajně až 300g na tunu 2, S velkou pravděpodobností se zde nacházejí velice vzácné minerály ze skupiny telluridů a selenidů, které odtud nebyly patřičně prozkoumány. Ložisko se nachází v dobře přístupném stepním terénu v blízkosti menší řeky, kde by se mohla projevit výrazná pozitivní geochemická anomálie. V případě těžby je vodnatost toku dostatečná pro gravitční úpravu rudy.

zpět

Vzácnoprvkové pegmatity v severovýchodním Mongolsku

Boris Urbánek, Michal Čapek

Cíl: Na základě nových terénních geologických prací, mineralogických a petrologických studií bychom se rádi pokusili podat dlouhodobý projekt grantové agentuře. Tento projekt bude mít s velkou pravděpodobností značný vliv pro správné porozumění magmatickým a metasomatickým procesům, probíhajícím v širším okolí intrudujích magmatických těles velkých rozměrů.

Abstrakt:

Vetšina průmyslově zajímavých pegmatitů se nachází v severovýchodním Mongolsku. Jsou paleozoického až mesozoického stáří. Vzácnoprvkové pegmatity jsou nejčastěji vázány na leukokrátní granitoidy vápenato-alkalické série či Li-F granity. Na území Mongolska se nachází vzácnoprvkové pegmatity obou hlavních skupin, jak LCT, tak NYF. LCT pegmatity Jsou tvořeny křemenem, albitem, miroklinem, Li-slídou (lepidolit), Nb-Ta minerály (kolumbit, tantalit, atd), kasiteritem, apatitem, turmalínem, topazem, berylem a řadou dalších. Náš tým se bude věnovat studiu dvěma nejsložitějším, jedná se o lepidolitové pegmatity Khokh del Uul a Unjuul. NYF pegmatity Obsahují důležité Nb-Ta minerály v ještě vyšších koncentracích než v LCT pegmatitech. Dále především křemen, albit, mikroklin a muskovit. Akcesoricky i zirkon, REE minerály, atd.

zpět

Nb-Ta bohaté granity a ongonity nesoucí Nb-Ta-Li mineralizaci

Jindřich Kynický, Boris Urbánek, Michal Čapek

Cíl: Na základě budoucích terénních prací se pokusit odebrat dostatečné množství potřebného materiálu pro komplexní výzkum vedoucí k dešifrování podmínek vzniku a zdroje matečných magmat, ze kterých mohly vzniknout tyto horniny nemající nikde na světě známý ekvivalent.

Abstrakt:

Nb-Ta nosná tělesa granitů jsou nejspíše produktem extrémně/neobvykle vysoké diferenciace Li-F granitů a dají se rozdělit do dvou skupin na základě geochemie slíd. První typ bývá v cizí literatuře označován jako muskovitový, druhý jako cinvalditový. Muskovitový typ je reprezentován masivy Baruun Tsogt, Tumentsogt, Uzig, Yargait a Yoguzer, cinvalditový Avdar, Baga Gazar, Borkhujir a Janchivlan. Nb-Ta bohaté granitické masivy Avdar, Borkhujir a Janchivlan se nachází v těsné asociaci s Li-F leukogranity a masivy muskovitového typu na vápenato-alkalické granity. Pro oba typy je velmi charakteristická přítomnost nejen silné albitizace a graisenitizace hornin, ale i dosti neobvyklé "mikrolitizace"(nahrazování a tmelení původních minerálů Nb-Ta minerály, zejména mikrolitu). Hlavními rudními minerály, v případě cinvalditových Nb-Ta granitů, jsou kolumbit, tantalit s mikrolitem, Pb-pyrochlor a kasiterit. Mezi hlavními horninotvornými minerály převládá albit, mikroklin, křemen, cinvaldit, často i topaz, mikrolit a pyrochlor. Muskovitový typ obsahuje kolumbit, tantalit a beryl s albitem, mikroklinem, křemenem a muskovitem. Jedinečným typem hornin jsou rovněž ongonity nesoucí Nb-Ta-Li mineralizaci. Jsou známy pouze dvě ložiska a obě jsou přítomny v jižním Mongolsku. Jedná se o Dorvondert Uul a Teeg Uul. Podle předběžných analýz ruských geologů se jedná o unikátní horniny s ultra vysokými koncentracemi Nb, Ta, Li, Zr, a REE. Vysoké obsahy Be, Sn a Zn jsou rovněž nezanedbatelné. Teeg Uulský komplex zaujímá rozlohu téměř 1 km2 a je v úzké asociaci s REE karbonatity.

zpět

Meteority pádových polí pouště Gobi v jižním Mongolsku

Jindřich Kynický

Cíl: Na základě terénních prací odebrat dostatečný počet vzorků pro ucelený výzkum vedoucí k dešifrování podmínek vzniku a zdroje meteoritů majících na světě jen dva ekvivalenty.

Abstrakt:

Meteority jsou pevná přírodní kosmická tělesa, která přežijí pád atmosférou a dopadnou na zem. Jsou to zbytky těles, které zazářila jako jasný meteor nebo bolid. Z původně větších těles dopadne na Zemi jen velmi malá část. Podstatná část meteorů se při průletu vrstvami atmosféry vypaří. V Mongolsku byly nalezeny kromě meteoritů z Marsu, Měsíce či Jupiteru i meteority starší, než naše sluneční soustava. Je tedy témě jisté, že pocházejí z úplně jiných pravděpodobně velmi vzdálených oblastí vesmíru. Na zemský povrch dopadá za rok 5000 až 17 000 tun meteorického materiálu. Typické meteorické těleso zachycené gravitací Země, které přečká průlet ovzduším vstupuje do atmosféry rychlostí menší než 20 km/s. Třením o vzduch se prudce zahřívá a začíná zářit ve výškách 120-150 km. Svítí jako bolid a pohasíná ve výškách okolo 20 km. Zde je bržděno odporem houstnoucího vzduchu a padá na Zemi volným pádem. Jako stopa po jeho dopadu zůstane většinou malý otisk. Když je těleso větší, může vytvořit menší impaktní kráter. Meteority se většinou nazývají podle nejbližšího obydleného místa poblíž pádu, což je však v případě pouště Gobi nemožné. Tudíž budou pojmenovány po významných vědcích a sponzorech projektu. Značné množství meteorů se poslední dobou nalézá právě na pouštích jako je Gobi či Sahara, popř. souvislých plochách ledovců - např. v Antarktidě.

zpět

Problematika vyhledávání pitné a průmyslově využitelné vody v Mandal Gobi

Roman Hudacz, Michal Čapek

Cíl: Zjištění hydrogeologických poměrů v pouštní oblasti Mandal Gobi. Na základě budoucích terénních prací najít vhodné lokality k provedení vrtaných studní a zhodnotit kvalitu zastižené pitné, popř. průmyslově využitelné vody.

Abstrakt:

Již v roce 1997 ČR zastoupená Ministerstvem životního prostředí, obnovila spolupráci s Mongolskem v oblasti geologie v rámci Programu pomoci rozvojovým zemím. Úvodní etapa projektu s názvem "Geologické práce v Mongolsku" mapovala možnosti spolupráce v geologických oborech. Následně byly vypracovány již konkrétní projekty zahraniční pomoci, které zahrnovaly prioritní geologické a ekologické potřeby Ministerstva zemědělství a průmyslu Mongolska. Na základě žádosti předsedy Mineral Resources Authority of Mongolia D. Jargalsaikhana v roce 1998 realizovaly tři dílčí projekty hydrogeologického a ekologického průzkumu, jejichž zahájení bylo řazeno mongolskou stranou mezi prioritní úkoly. Projektem, který se setkal s mimořádným zájmem z mongolské strany, byl úkol podniku Geomin- "Zajištění zdrojů vody pro vybrané oblasti středního Mongolska", v jehož rámci byly provedeny hydrogeologické a geofyzikální průzkumy v centrech somonů Chandmani a Erdene. Oba uvedené somony byly vybrány z důvodu trvale špatné situace v zásobování vodou. Projekt vycházel z potřeby zajistit nové vodní zdroje v obcích Talšand a Sangijn Dalaj, tzn. průzkumem najít vhodné lokality k realizaci vrtaných studní o hloubce 60 - 120 m. Realizovanými pracemi byly v blízkosti obou obcí zjištěny výrazné tektonicky založené zvodnělé struktury, které představují nové významné potenciální vodní zdroje v této oblasti. Od roku 2001 se za ČR účastní na projektu pomoci rozvojový zemím firma Geotest Brno.

Enviromentální rizika spojená s těžbou rud na území Mongolska

Marek Dosbaba

Cíl: Zaměřit se na enviromentální problémy již těžených ložisek rud stejně jako na oblasti obsahující netěžené zrudění (s nimi je totiž spojena přírodní kontaminace těžkými kovy a pod.). S ohledem na výsledky analýzy rizik navrhnout opatření bránící dalšímu znečišťovaní.

Abstrakt:

Enviromentální problematika byla a v současné době ještě je na mnoha místech Mongolska zřetelně podceňována. Pro zemi s tak obrovským nerostným bohatstvím totiž bylo hlavním cílem ověřit co nejvíce ložisek a posléze je uvést do těžby. Otázka životního prostředí tak ustoupila do pozadí a jednotlivé těžební organizace až příliš spoléhaly na nízkou hustotu zalidnění. Tento projekt by proto měl osvětlit základní nedostatky na nejextenzivněji dobývaných ložiskách. Jednotlivá rizika plynou zejména z technologie a objemu těžby. Za velmi rizikovou lze například považovat extrakci zlata z hornin pomocí kyanidové loužení, které v jižním Mongolsku probíhá již čtvrtým rokem skrápěním rudniny přímo pod širým nebem bez jakýchkoliv bezpečnostních opatření. Tento případ je jeden z nejkřiklavějších, avšak podobné situace jsou v Mongolsku relativně běžné.

zpět

Paleontologie dinosauřích "bad lands" pouště Gobi

Přemysl Kyselák, Ondřej Dostál

Cíle: Studium dinosauří fosilní fauny na vybraných lokalitách, její porovnání s dosavadními výsledky předchozích expedic a následně pokus o aplikaci nových metod v paleontologii.

Abstrakt:

Bayan Dzag- toto naleziště dinosaurů proslavila už ve dvacátých letech americká paleontologická expedice, která zde nalezla kostry rodu Protoceratops, a vůbec poprvé hnízda s dinosauřími vejci. Naleziště se nachází v severní části pouště Gobi, v nadmořské výšce 1340m a jde o vodorovně uložené vrstvy červených pískovců s vložkami slepenců. Naše expedice zde nalezla fragmenty koster dinosaurů již v roce 2000. Jelikož šlo o nálezy na erodovaném povrchu hornin nejsou tyto nálezy v příliš dobrém stavu zachování. Mezi další nálezy patří i fragmenty skořápek vajec. Tugrigeen Shire- lokalita nacházející se SZ od lokality Bayn Dzag v nadmořské výšce 1134m je taktéž světoznámou lokalitou dinosauřích pozůstatků. Stejně jako v předchozím případě jde o velmi rozsáhlou lokalitu. Základním rozdílem oproti lokalitě Baayn Dzag jsou vrstvy tentokráte bílých pískovců, ovšem neméně bohaté fosiliemi. Naše expedice zde našla v erodované hornině separované fragmenty čelisti a menších kostí. Druhové zastoupení je zde velmi podobné lokalitě Bayan Dzag. Jednou z dalších lokalit, kterou navštívíme bude Ang Hudag. Lokalita se nachází S od lokality Tugrigeen Shire. Ve vrstvách červených pískovců zde byly naší expedicí před třemi lety nalezeny zachovalá torza dinosauřích skeletů, která z této oblasti nebyla dosud známa.

zpět

© Mongolia 2003 Jindra & Mardos